Už je to jedna dekáda, co nás do hlubin starých a zapomenutých her na vlnách českého internetu unáší dvojice Pavel Dobrovský a Jan Olejník. Dva zmiňovaní muži se s nádechem nostalgie ponořují ke vzácným herním i konzolovým artefaktům – a za mne osobně to dělají výborně.
Už je tomu osm let, co jsem vydal svou knižní druhotinu První poločas. Textem nasátá 446stránková povídka ale sklidila v hodnoceních na Databázi knih i Československé bibliografické databázi spíše kritiku než ovace. Netvrdím, že by se jednalo přímo o bouři posměšků, to zas ne, ale klidem naplňující vánek radosti z toho také nebyl. Podle hodnocení čtenářů obou zmíněných webů se jedná o mou nejhorší ze čtyř vydaných e-knih. A přesto si ve svých zamýšleních hraji s nápadem, že bych čtenářům, kteří hlavnímu hrdinovi Patriku Kroupovi dali svou šanci, nabídl pokračování.
E-kniha je dostupná ke stažení zdarma na těchto stránkách
Je to už třetí díl miniseriálu zaměřeném na hru Sonic the
Hedgehog 2, která si to na konzole Sega Megadrive zamířila už v roce 1992,
a stala se jednou z nejlepších Sonicovských her v historii.
V prvním díle jsme si povídali o nových základech, jež tato hra položila
do ságy všech titulů Sonica od her po filmy, a které platí a doprovází
dobrodružství tohoto hrdiny dodnes. Ve druhém díle jsme si řekli něco málo o
urychlení vývoje Sonica 2, a zásadním způsobem jsme se zaměřili na tři
podstatná jména, která ježka Sonica tak nějak vyprovodila do světa herního
průmyslu. V tomto článku se však podrobněji a hlouběji zaměříme na samotnou hru
Sonic the Hedgehog 2. Odkazy na předchozí díly najdete na konci tohoto článku.
Zdroj https://www.captainwilliams.co.uk/
V minulém článku jsme si napsali poměrně dost věcí o hře Sonic the Hedgehog 2, která byla vydána v roce 1992 pro Segácké konzole Sega Megadrive – respektive Genesis, jak Sega tuto konzoli pro prevenci možných problémů s obchodní značkou Megadrive pojmenovala v Americe. Sonic the Hedgehog 2 není po stránce prodejnosti nejúspěšnější hra, která se na Megadrive objevila, byla to však hra, která přinesla do historie her s modrým ježkem mnoho převratných novinek. Novinek, které se i v dnešních titulech se Sonicem už považují za zcela běžné a samozřejmé věci. Jelikož jsem se o této hře dozvěděl opravdu mnoho zajímavostí, rád bych se s vámi o ně podělil. Zde je další jejich várka.
Turbo rychlost ve vývoji
Už jsem napsal, že Sega chtěla vývoj tohoto titulu všemožně urychlit,
aby se stihl magický termín roku, který přeje prodejům – tedy Vánoce 1992. Na
hře pracoval poměrně rozsáhlý a zkušený tým, který se ještě navíc věnoval několika
prvkům z celé hry současně, a navíc některé z nich byly použity
opakovaně, což vznik hry jistým způsobem akcelerovalo. Každopádně i tak se zdá,
že vymyslet a sestavit level zvaný jako Chemical plant za pouhé dva týdny by
mohl být holým nesmyslem. Navíc ještě když si uvědomíme, že takový Chemical
plant patří u hráčů her se Sonicem k vůbec nejoblíbenějším – včetně jeho
povedené hudby, a že tento level je stále používám v nějaké vylepšené
podobě dodnes. Opravdu se zdá být informace o tom, že návrh tohoto levelu trval
pouhé dva týdny jako naprosto neuvěřitelná. Teď se mi chce použít větu ze
slavného amerického pořadu Věřte nevěřte, a tak mohu říct: „to se opravdu
stalo.“
Chemical plant zone
byl hotový za pouhé dva týdny, zdroj obrázku https://info.sonicretro.org/
Budapešťské memorandum, které v roce 1994 podepsalo i Rusko.
Putin porušil hned dva body této mezinárodní úmluvy, jejíž garantem měl sám být. Opravdu si s tímto diktátorem ještě chce někdo podat na něco ruku?Česky:1. Ruská federace, Velká Británie, Severní Irsko a Spojené státy americké potvrzují svůj závazek vůči Ukrajině v souladu se zásadami závěrečného aktu CSCE, respektovat nezávislost a svrchovanost a stávající hranice Ukrajiny.
2. Ruská federace, Velká Británie, Severní Irsko a Spojené státy americké potvrzují svou povinnost zdržet se hrozby nebo použití síly proti územní integritě nebo politické nezávislosti na Ukrajině. Žádná z jejich zbraní nebude nikdy použita proti Ukrajině s výjimkou sebeobrany.
Pouhé dva a půl roku po uvedení revoluční herní konzole Sega
Megadrive se na trh herního průmyslu vyřítil modrý ježek s rychlostí až
nadzvukovou. Sonic the Hedgehog, jméno, které se brzy stalo synonymem pro
zábavu a Segu jako takovou, si podmanilo srdce hráčů a navždy změnilo herní
historii. I když historie Segy Megadrive už je dávno dopsána (ostatně svou
tečku za herními konzolemi už doškrábla i Sega samotná – viz původní článek), do příběhu modrého ježka se stále vepisují nové a nové kapitoly.
V tomto článku však nebude řeč o původně vydané hře s názvem Sonic
the Hedgehog, která na konzole Sega Megadrive (respektive Genesis) zamířila v létě
1991, řeč bude o díle, který tuto hru záhy následoval, a který měl ve
stejnojmenném názvu číslovku dvě. „Dvojka“ totiž do následujících her Sonica
vpustila celou řadu revolučních změn.
Získat zaměstnání, které vás bude bavit, a ve kterém budete moci realizovat své profesní cíle, nemusí být vůbec nic nereálného a nemyslitelného. Dnes si již stačí nakliknout weby inzerující volné pracovní pozice a v teple i klidu vlastního domova hledat. Hledat a zkoušet.
Kvalifikace
Obecně platí, že každý z nás se může přihlásit do výběrového řízení naprosto kamkoliv se mu jen zachce. Jeden z moudrých učitelů do mých tehdejších mladých uší říkával – a musím zdůraznit, že ta slova mám už mnoho let v hlavě uložená jako čerstvá, a sice, že nejsou dveře, na které by se nedalo zaklepat. Samozřejmě, ne všude vás pustí dál, ale zkusit zaklepat můžete kamkoliv.
Při hledání zaměstnání platí, že byste měli dodržet své profesní zaměření a v něm se s rozumem pohybovat. Stačí si tedy uvědomovat, kde jsou mantinely, protože těžko se může kominík hlásit na chirurga či naopak. Nicméně z vlastní zkušenosti vím, že držet se striktně úzkých mantinelů může být velká chyba, která vás nakonec může stát zaměstnání, jaké by se vám líbilo.
Do procesu hledání vstupuje mnoho proměnných a jednou z takových je i vaše šikovnost. Dalšími jsou třeba ty, jak moc má firma, která hledá nového zaměstnance, na výběr z uchazečů. To vše může hrát ve váš prospěch. Jinými slovy, pokud jste uvědomělý elektrikář a třeba zaujmete potencionálního zaměstnavatele pěkným dopisem, dá vám šanci stát se třeba vývojářem, byť ví, že jste v životě žádné tvůrčí projekty neřešili. Není to sci-fi, znám takový příběh z vlastní zkušenosti – zkusil jsem to před lety a od té doby opravdu vím, že na každé dveře se dá zaklepat. Samozřejmě kvalifikace a odborné znalosti musíte nějaké mít, není však nutné splňovat všechny požadavky teoretického zaměstnavatele a není nikde řečeno, že nemůžete postoupit o level výše. Nemusíte pokaždé hledat zaměstnání podobné tomu původnímu. Nová firma si vás v řadě věcí proškolí a zaučí. Ve svých inzerátech na volné pozice často hledají člověka s nadpřirozenými schopnostmi, ale vystačit si nakonec musí jen s člověkem.
