V minulém článku sportovní tématiky
jsme otevírali záchranářské šance týmů (zejména Baníku Ostrava) v Synot
lize. Teď naše hlavy nakloníme výš a podíváme se, co praví čísla ve
spojitosti se ziskem titulu a umístění se na špici tabulky. Pro
připomenutí: vycházíme z dat, jež máme od sezóny 1993/94, tedy 22
ročníků samostatné fotbalové ligy (první ročník hrán dvoubodovým
systémem, pro objektivnost počítáme v tomto ročníku tři body za
vítězství). Tato data nyní rozkouskujeme a řekneme si nějaké
zajímavosti, jež z těchto úlomků vyplývají.
Synot ligu po 16 kolech vede Viktoria Plzeň, která má tříbodový náskok před Spartou Praha. Po druhé příčce je šestibodová mezera a celkem těsný boj o bronzovou placku. Že má tedy Plzeň nakročeno k titulu o něco lépe, tedy víme. Jak moc složité z hlediska čísel bylo dotáhnout vítězný podzim do skoro letních oslav včera a kdysi? Kolik podzimních „šampionů“ své vedení (ne)ztratilo? Kdo by teoreticky mohl promluvit do boje o titul? Všechna data k analýze jsem čerpal ze stránek synotliga.cz . Za podzimní část považuji vždy 16 odehraných zápasů…
Kolikrát vyhrál podzimní mistr titul?
Relativně jednoduchý úkol pro práci v Excelu, o to hůře na hřišti před zaplněnými tribunami pro přímé účastníky. Z 22 odehraných sezón si vyfiltrujeme celky, které po 16 kolech strávily zimu na první pozici. U podzimních králů si zároveň nastavíme podmínku, že musí být první i po třiceti kolech. Z parametrů námi požadovaných je nám jasné, že pouze pět klubů dokázalo vítězný podzim přetavit v celkový titul. Podařilo se to jednou ostravskému Baníku, jednou Liberci, třikrát Plzni a Slávii, ovšem nejlepší je v tom, určitě neuhodnete, Sparta Praha, která vyhrála podzimní část a nakonec i pohár pro vítěze ligy osmkrát. Jen šest týmů nedokázalo z podzimního triumfu vytáhnout „mistra,“ (3x Slávia, 2x Sparta a 1x Teplice).
Z našich dat je patrné, že 16x k mistrovskému titulu vykročily celky už na podzim svým prvenstvím, kdežto 6x byl na konci ročníku korunován někdo jiný než podzimní vítěz. Z těchto čísel tedy je jasné, že šampiónem by měla být Viktoria Plzeň a to na téměř 73%. Jiný tým (třeba Sparta) vyhraje titul na zbylých 27%. Šance na hřišti jsou určitě jen padesáti procentní, ale naše historie hovoří zmíněnými čísly…
Největší pád lídra po 16 kolech
Historické údaje nám dávají jisté předpoklady k tomu, abychom si hráli se slůvky „co kdyby.“ Budoucí vývoj na hřišti ale předpovídat neumíme. Fakta z minulých sezón a jejich rekordy a TOP budou platit jen do chvíle, dokud je někdo jiný nepřepíše svými výkony. Fotbal je hra, která je ovlivněna faktorem náhody, jejíž nálady mají podstatný vliv na výsledný produkt této nádherné hry – na góly. A těch je v kopané obyčejně málo. Co se dá s určitostí říci, chudý počet branek dělá z fotbalových klubů úspěšné a neúspěšné. Jak je štěstěna někdy vrtkavá, se dá polemizovat a jistě najdeme řadu příkladů, kdy ten a onen tým ztratil titul a tím pádem i možnosti startovat v Lize mistrů díky nešťastnému gólu, chybě rozhodčího nebo až vyložené smůle.
Jsou týmy, které k titulu nakročily už na podzim, ale nakonec jej nezískali a co hůř, nebyli ani druzí… Komu se to stalo? Je paradoxem, že kluby, které po 16 kolech byli na první pozici, nikdy neskončily na třetím místě. FK Teplice v sezóně 2009/2010 byly s jednou porážkou na místě prvním se ziskem 35 bodů. Teplice ale na dobrý podzim navázat nedokázaly a nakonec spadly na konečné 4. místo.
Největší útok na titul
Druhá strana mince nám zároveň ukazuje, kdo naopak tahal za kratší konec po podzimní části a nakonec byl právě on korunován. V sezóně 1994/1995 skončila Sparta po šestnácti kolech na třetím místě. Tým z Letné byl během šestnácti zápasů čtyřikrát poražen a před pátým Libercem a čtvrtým Brnem měl jen bod navíc. Na druhý Žižkov pak Sparťané ztráceli sice pouhé dva body, nicméně na suverénní Slávii potřebovali celých sedm bodů. V této sezóně Žižkov docela propadl, protože si v dalších čtrnácti kolech přišel na sedmnáct bodů, avšak Slavia o titul bojovala dál. Sparta do boje o titul vložila zápal i srdce a ze čtrnácti následujících utkání jich vyhrála třináct, plus jednu remízu přidala. Slavia nepolevila, protože na jaře si připočítala ještě 27 bodů, to Sparta spustila „turbo“ a se 40 bodovým jarním přídavkem vyhrála titul o šest bodů.
To dva týmy se na první konečné místo dostaly ze čtvrté podzimní příčky. A zase v tom figurovala Sparta. V sezóně 1996/1997 po 27 bodech z podzimu ztrácela na první Slávii jen dva body. 38 bodové jaro opět přineslo titul na Letnou. Ročník 2001/2002 patřil Liberci. Rovněž čtvrté místo po podzimu, ovšem tentokrát v roli kořisti se sedmibodovým náskokem byla právě Sparta. Posloupnost nejlepších třech týmů z podzimu zůstala stejná i na konci sezóny, jen Liberec přeskočil celé složení soupeřů. Slovan si na jaře připsal stejný počet bodů jako na podzim a titul vyhrál o jediný bod před Spartou.
Nejsuverénnější mistr ligy
Říká se „Železná Sparta“ a ony statistiky to potvrzují. Jen šestkrát získal ligový šampión sedmdesát a více bodů, z toho čtyřikrát tyto zisky měla na účtu Sparta. Pojďme si spolu shrnout mistry. Dvakrát vyhrál titul tým se 70 body (1994/1995 Sparta Praha a 1995/1996 Slávia), jedenkrát se 71 body (1997/1998 Sparta Praha), jednou se 72 body (2014/2015 Viktoria Plzeň), jednou se 76 body (1999/2000 Sparta) a konečně se 79 body (2013/2014 Sparta Praha). Nikdo nikdy nezískal více než 79 bodů. I těmto vybojovaným bodů připadají ztráty v podobě jedné prohry a čtyř remíz. Teoreticky je možnost zisku až 90 bodů za 30 výher.
Nejchudší mistr
Odvrácena strana od bodových hodů je bodový půst, který přesto stačil na zisk titulu. Slovan Liberec v sezóně 2005/2006 vyhrál jen 16 zápasů, ovšem pouze 3 prohrál. Ke všemu přidal ještě 11 remízových bodů a s celkově 59 body z toho byl titul.
Ostravský Baník triumfoval v ročníku 2003/2004 se ziskem 63 bodů, ovšem z celkově 22 porovnávaných mistrů dosáhl šampión více než 65 bodů pouze v devíti případech. Nakonec průměrný počet bodů uhraných šampióny je 65,13. Tým, který získá 65 a více bodů, bude na skoro 82% i mistr ligy. Jen čtyři celky získaly více než 65 bodů a nebyly mistrem. Všichni z nich skončili na druhém místě. Nejlepší týmy z druhých míst měly 68 bodů.
Mistr s největším a nejnižším počtem vyhraných zápasů
Mistrem ligy by mělo být mužstvo, které je nejtěžší porazit. Řekli jsme si ve spojení se Slovanem Liberec, že dají-li okolnosti, postačí vyhrát zhruba polovinu ligových zápasů a k tomu přidat velký počet remíz. O poznání vícekrát porážela své soupeře Sparta, ta si v sezóně 2013/2014 přisvojila 25 vítězství a je to vlastně historický nejlepší z nejlepších výsledků české prvoligové kopané. Pokud porovnáme mistrovské týmy a seřadíme si je podle počtu proher a seřadíme „od nejhorších“ vidíme v číslech opět Spartu, ale k ní se tentokrát přidala SK Slavia Praha. Šesti proher se mistr dopustil v letech 1995/1996 (Slavia) a 2004/2005 (Sparta).
Současnost
Jarní část soutěže se blíží a týmy ročník uzavřou každý s jinými ambicemi. V tuto chvíli všem vévodí FK Viktoria Plzeň (38 bodů), následuje AC Sparta Praha (35 bodů), třetí je FK Mladá Boleslav (29 bodů) a čtvrtý FC Slovan Liberec (29 bodů). Dá se mluvit o tom, že jen tyto celky hrají o titul? Z historie víme, že nikdo nezískal titul, pokud neměl po podzimu alespoň 27 a více bodů. Kdo měl 35 bodů a méně, vyhrál hned dvanáctkrát, ovšem jen pětkrát se dotahoval z druhé nebo horší pozice. Tudíž, kdo měl nanejvýš 35 bodů a nebyl po podzimu první, radoval se z titulu pouze ve skoro 23 % případů ze všech získaných pohárů. Kdo byl po podzimu první a měl na svém kontě alespoň 38 bodů (takových týmů bylo již devět), vyhrál titul šestkrát. Naše data tedy hovoří, že dva týmy ze tří by případ „Plzeň“ dotáhly k celkovému prvenství.
FK Mladá Boleslav a FC Slovan Liberec – týmy z třetího, teoreticky ze čtvrtého místa, podzimní části se k titulu na konci sezóny probojovaly pouze třikrát, což je 13,6 % úspěchů.
Jak už jsem napsal výše, data produkovaná samotnými zápasy a ligou jako takovou, se každým rokem nabalují o nová čísla. Všechny rekordy a „nej“ platí jen do chvíle, dokud je někdo jiný nepřepíše. Nakonec ani první krok k úspěchu nebo neúspěchu vézt k pravděpodobnému nebo vysněnému cíli nemusí, což bude i popisovat má kniha „První poločas“ (více informací v menu). Fotbal je krásný sport, jehož analogie mnohdy platí i v životě. Vždyť jednou jsme nahoře, podruhé dole. A jak se i říká: „sláva vítězům, čest poraženým.“
Synot ligu po 16 kolech vede Viktoria Plzeň, která má tříbodový náskok před Spartou Praha. Po druhé příčce je šestibodová mezera a celkem těsný boj o bronzovou placku. Že má tedy Plzeň nakročeno k titulu o něco lépe, tedy víme. Jak moc složité z hlediska čísel bylo dotáhnout vítězný podzim do skoro letních oslav včera a kdysi? Kolik podzimních „šampionů“ své vedení (ne)ztratilo? Kdo by teoreticky mohl promluvit do boje o titul? Všechna data k analýze jsem čerpal ze stránek synotliga.cz . Za podzimní část považuji vždy 16 odehraných zápasů…
Kolikrát vyhrál podzimní mistr titul?
Relativně jednoduchý úkol pro práci v Excelu, o to hůře na hřišti před zaplněnými tribunami pro přímé účastníky. Z 22 odehraných sezón si vyfiltrujeme celky, které po 16 kolech strávily zimu na první pozici. U podzimních králů si zároveň nastavíme podmínku, že musí být první i po třiceti kolech. Z parametrů námi požadovaných je nám jasné, že pouze pět klubů dokázalo vítězný podzim přetavit v celkový titul. Podařilo se to jednou ostravskému Baníku, jednou Liberci, třikrát Plzni a Slávii, ovšem nejlepší je v tom, určitě neuhodnete, Sparta Praha, která vyhrála podzimní část a nakonec i pohár pro vítěze ligy osmkrát. Jen šest týmů nedokázalo z podzimního triumfu vytáhnout „mistra,“ (3x Slávia, 2x Sparta a 1x Teplice).
Z našich dat je patrné, že 16x k mistrovskému titulu vykročily celky už na podzim svým prvenstvím, kdežto 6x byl na konci ročníku korunován někdo jiný než podzimní vítěz. Z těchto čísel tedy je jasné, že šampiónem by měla být Viktoria Plzeň a to na téměř 73%. Jiný tým (třeba Sparta) vyhraje titul na zbylých 27%. Šance na hřišti jsou určitě jen padesáti procentní, ale naše historie hovoří zmíněnými čísly…
Největší pád lídra po 16 kolech
Historické údaje nám dávají jisté předpoklady k tomu, abychom si hráli se slůvky „co kdyby.“ Budoucí vývoj na hřišti ale předpovídat neumíme. Fakta z minulých sezón a jejich rekordy a TOP budou platit jen do chvíle, dokud je někdo jiný nepřepíše svými výkony. Fotbal je hra, která je ovlivněna faktorem náhody, jejíž nálady mají podstatný vliv na výsledný produkt této nádherné hry – na góly. A těch je v kopané obyčejně málo. Co se dá s určitostí říci, chudý počet branek dělá z fotbalových klubů úspěšné a neúspěšné. Jak je štěstěna někdy vrtkavá, se dá polemizovat a jistě najdeme řadu příkladů, kdy ten a onen tým ztratil titul a tím pádem i možnosti startovat v Lize mistrů díky nešťastnému gólu, chybě rozhodčího nebo až vyložené smůle.
Jsou týmy, které k titulu nakročily už na podzim, ale nakonec jej nezískali a co hůř, nebyli ani druzí… Komu se to stalo? Je paradoxem, že kluby, které po 16 kolech byli na první pozici, nikdy neskončily na třetím místě. FK Teplice v sezóně 2009/2010 byly s jednou porážkou na místě prvním se ziskem 35 bodů. Teplice ale na dobrý podzim navázat nedokázaly a nakonec spadly na konečné 4. místo.
Největší útok na titul
Druhá strana mince nám zároveň ukazuje, kdo naopak tahal za kratší konec po podzimní části a nakonec byl právě on korunován. V sezóně 1994/1995 skončila Sparta po šestnácti kolech na třetím místě. Tým z Letné byl během šestnácti zápasů čtyřikrát poražen a před pátým Libercem a čtvrtým Brnem měl jen bod navíc. Na druhý Žižkov pak Sparťané ztráceli sice pouhé dva body, nicméně na suverénní Slávii potřebovali celých sedm bodů. V této sezóně Žižkov docela propadl, protože si v dalších čtrnácti kolech přišel na sedmnáct bodů, avšak Slavia o titul bojovala dál. Sparta do boje o titul vložila zápal i srdce a ze čtrnácti následujících utkání jich vyhrála třináct, plus jednu remízu přidala. Slavia nepolevila, protože na jaře si připočítala ještě 27 bodů, to Sparta spustila „turbo“ a se 40 bodovým jarním přídavkem vyhrála titul o šest bodů.
To dva týmy se na první konečné místo dostaly ze čtvrté podzimní příčky. A zase v tom figurovala Sparta. V sezóně 1996/1997 po 27 bodech z podzimu ztrácela na první Slávii jen dva body. 38 bodové jaro opět přineslo titul na Letnou. Ročník 2001/2002 patřil Liberci. Rovněž čtvrté místo po podzimu, ovšem tentokrát v roli kořisti se sedmibodovým náskokem byla právě Sparta. Posloupnost nejlepších třech týmů z podzimu zůstala stejná i na konci sezóny, jen Liberec přeskočil celé složení soupeřů. Slovan si na jaře připsal stejný počet bodů jako na podzim a titul vyhrál o jediný bod před Spartou.
Nejsuverénnější mistr ligy
Říká se „Železná Sparta“ a ony statistiky to potvrzují. Jen šestkrát získal ligový šampión sedmdesát a více bodů, z toho čtyřikrát tyto zisky měla na účtu Sparta. Pojďme si spolu shrnout mistry. Dvakrát vyhrál titul tým se 70 body (1994/1995 Sparta Praha a 1995/1996 Slávia), jedenkrát se 71 body (1997/1998 Sparta Praha), jednou se 72 body (2014/2015 Viktoria Plzeň), jednou se 76 body (1999/2000 Sparta) a konečně se 79 body (2013/2014 Sparta Praha). Nikdo nikdy nezískal více než 79 bodů. I těmto vybojovaným bodů připadají ztráty v podobě jedné prohry a čtyř remíz. Teoreticky je možnost zisku až 90 bodů za 30 výher.
Nejchudší mistr
Odvrácena strana od bodových hodů je bodový půst, který přesto stačil na zisk titulu. Slovan Liberec v sezóně 2005/2006 vyhrál jen 16 zápasů, ovšem pouze 3 prohrál. Ke všemu přidal ještě 11 remízových bodů a s celkově 59 body z toho byl titul.
Ostravský Baník triumfoval v ročníku 2003/2004 se ziskem 63 bodů, ovšem z celkově 22 porovnávaných mistrů dosáhl šampión více než 65 bodů pouze v devíti případech. Nakonec průměrný počet bodů uhraných šampióny je 65,13. Tým, který získá 65 a více bodů, bude na skoro 82% i mistr ligy. Jen čtyři celky získaly více než 65 bodů a nebyly mistrem. Všichni z nich skončili na druhém místě. Nejlepší týmy z druhých míst měly 68 bodů.
Mistr s největším a nejnižším počtem vyhraných zápasů
Mistrem ligy by mělo být mužstvo, které je nejtěžší porazit. Řekli jsme si ve spojení se Slovanem Liberec, že dají-li okolnosti, postačí vyhrát zhruba polovinu ligových zápasů a k tomu přidat velký počet remíz. O poznání vícekrát porážela své soupeře Sparta, ta si v sezóně 2013/2014 přisvojila 25 vítězství a je to vlastně historický nejlepší z nejlepších výsledků české prvoligové kopané. Pokud porovnáme mistrovské týmy a seřadíme si je podle počtu proher a seřadíme „od nejhorších“ vidíme v číslech opět Spartu, ale k ní se tentokrát přidala SK Slavia Praha. Šesti proher se mistr dopustil v letech 1995/1996 (Slavia) a 2004/2005 (Sparta).
Současnost
Jarní část soutěže se blíží a týmy ročník uzavřou každý s jinými ambicemi. V tuto chvíli všem vévodí FK Viktoria Plzeň (38 bodů), následuje AC Sparta Praha (35 bodů), třetí je FK Mladá Boleslav (29 bodů) a čtvrtý FC Slovan Liberec (29 bodů). Dá se mluvit o tom, že jen tyto celky hrají o titul? Z historie víme, že nikdo nezískal titul, pokud neměl po podzimu alespoň 27 a více bodů. Kdo měl 35 bodů a méně, vyhrál hned dvanáctkrát, ovšem jen pětkrát se dotahoval z druhé nebo horší pozice. Tudíž, kdo měl nanejvýš 35 bodů a nebyl po podzimu první, radoval se z titulu pouze ve skoro 23 % případů ze všech získaných pohárů. Kdo byl po podzimu první a měl na svém kontě alespoň 38 bodů (takových týmů bylo již devět), vyhrál titul šestkrát. Naše data tedy hovoří, že dva týmy ze tří by případ „Plzeň“ dotáhly k celkovému prvenství.
FK Mladá Boleslav a FC Slovan Liberec – týmy z třetího, teoreticky ze čtvrtého místa, podzimní části se k titulu na konci sezóny probojovaly pouze třikrát, což je 13,6 % úspěchů.
Jak už jsem napsal výše, data produkovaná samotnými zápasy a ligou jako takovou, se každým rokem nabalují o nová čísla. Všechny rekordy a „nej“ platí jen do chvíle, dokud je někdo jiný nepřepíše. Nakonec ani první krok k úspěchu nebo neúspěchu vézt k pravděpodobnému nebo vysněnému cíli nemusí, což bude i popisovat má kniha „První poločas“ (více informací v menu). Fotbal je krásný sport, jehož analogie mnohdy platí i v životě. Vždyť jednou jsme nahoře, podruhé dole. A jak se i říká: „sláva vítězům, čest poraženým.“