Mrkněte na e-knihy, které jsem napsal. Kupte si je za DOBROVOLNOU CENU

sobota 4. března 2017

Čím složitější paragrafy, tím lepší

Nevím jak vy, ale já se o českou politickou scénu zajímám celkem dost. Rozhodně mi není jedno, že na výplatním pásku vidím každý měsíc prakticky poloviční rozdíl mezi super-hrubou a čistou mzdou. Rozhodně mi není jedno, že přes vysoké odvody z výplat i daní jako takových, se jako stát zadlužujeme, že nemáme jasno o budoucnosti důchodů a že v podstatě nemáme žádný koncept české ekonomiky, který by stál na pevných základech a přetrvával by zde alespoň po nějakou dobu. Některé zákony dnešní vlády skopne vláda příští. Bude se to dít úplně stejně, jako i dnešní vláda zbourala některé výmysly předchozích vlád. Panečku, tak se mi zdá, aby se v tom ještě někdo vůbec vyznal. Přibývá zákonů a formulářů, což se rovná starostem navíc.



Tak budiž příkladem prodej mých e-knih. Jelikož jsem člověk poctivý, své skromné „podnikání“ v rámci autorského zákona (nejsem tedy OSVČ) jsem oznámil na finančním úřadě. Ještě potom jsem se musel hlásit na okresní správu sociálního zabezpečení. Pak ještě na zdravotní pojišťovnu. Abych věděl jaké povinnosti prodej mých e-knih obnáší, ptal jsem se, četl. Ale… Ale je velký problém. Řekl bych, že normální člověk mého typu, který chodí do práce a má obvyklé starosti, nemá čas sedět nad paragrafy a číst si rozsáhlé zákony, které ne vždy jsou úplně srozumitelné. Můžete namítnout, že chci prodávat, musím dodržovat regule. A je to pravda. Paragrafů je k přečtení hodně, když k tomu přičteme dovětky v zákonech stylu „tento paragraf se netýká těch…“ nebo „ale…“ Ne, opravdu jsem tak trochu rezignoval na úplné pochopení svých povinností a balancuji nad ostrou hranou mezi „vše splněno“ a nevědomostí. Přitom peníze z mých knížek chodí na speciální účet, který jsem nahlásil na finančním úřadě a kterému jsem jeho výpis předložil.
Náhled do tabulky mých příjmů ze psaní - vidíte, že jsem celkem precizní

Co je bohužel smutnější, paragrafů, vyhlášek a zákonů týkajících se jedné věci – prodeje mých e-knih, je takové množství, že se v nich nevyznají už ani úředníci a proto si různé věci musíte řešit v jiných kancelářích. Ani váš daňový správce neví vše (je to jen člověk), proto vás ze strachu, že vám řekne něco zavádějícího, pošle o dveře dál, tam vám vysvětlí jednu věc a pošlou zase jinde. Položte stejnou otázku jednomu úřadu ve více městech. Občas se vám stane, že nedostanete správnou odpověď, i když musím říci, že já ji většinou dostal, nicméně někdy vám poradí něco, co je pro vaše účely zbytečně nákladné a naprosto nepotřebné.
Jeden bankovní účet výhradně pro účely příjmů z e-knih. Pro finanční kontrolu naprosto transparentní

Abych teda měl prodej mých e-knih legální, což mám, před návštěvou finančního úřadu si sepisuji body, které mě zajímají, přeskakuji mezi jednotlivými odděleními a dělám už v podstatě jen to, co se mi řekne, abych udělal. Mám pocit, že jsem rezignoval na to, abych se snažil své povinnosti vůči státu kvůli prodejům pár knížek pochopit. A stejně nechápu, proč na tištěnou knihu se uvaluje daň 15% a na elektronickou 21%…




Žádné komentáře:

Okomentovat