Zvednout kotvy a vyplout
do světa. Okusit jiné prostředí, poznat nové lidi a otevřít si více možností.
Zní to jako očesaná klasika stylu „až jednou vyletíš z hnízda,“ ale ve
svém životě to asi tak nějak zažil každý. Kdo čte výplody mé mysli (občas se i číst
dají – upřímně se občas divím příznivé návštěvnosti mých stránek), ví, že
pocházím z Beskyd. V nádherné kotlině, kdesi ve Frenštátě pod
Radhoštěm, jsem strávil celý svůj život. Dvacet sedm let jsem tomuto místu
říkal domov, abych jej po takové době nechal za sebou. S nostalgií a
s hřejivým pocitem tak nyní tomu místu říkám TAM. Kotva se ocitla na
palubě a já připlul do většího přístavu, byť ne kdo ví jak daleko – do Brna. Po
pár týdnech života v druhém největším městě naši krásné vlasti ale řeč o
nějakém domovu tady nemůže být řeč. Zkrátka to tak ještě plně necítím. Chce to
čas, aby si všechen prach rozvířený stěhováním sedl. Chce to čas, aby vychladla
hlava z toho všeho nového, co se okolo mě udává. Pozitivní pro mě je, že
v bytě, který jsme si vybrali, se cítíme dobře. Jaký lepší základ si mohu
přát? Vše jde podle plánu. Nesnažím se tady plakat, jen sdílím své myšlenky,
své emoce. Nakonec vím, že i dvě stě kilometrů od své domoviny se mi bude žít
dobře. Vždyť ve finále záleží spíše na společnosti, která vás na životní cestě
doprovází, než na místě. A to je dostatečně zdravé a silné podhoubí pro plný
život. Nebo ne?
 |
| Pohled na Frenštát pod Radhoštěm z městské rozhledny |
Občas se mě někteří
ptají, proč jsem vyměnil klidné a čisté městečko za chaotické „velkoměsto.“
S přítelkyní jsme chtěli větší vyžití s většími možnostmi. Ačkoliv
mám Frenštát ve svém srdíčku, jsou i věci, které mi to srdíčko dokáží řádně
rozpumpovat. Možná jsem příliš náročný, ale mně se moc nelíbí, že jsem
v malém městě musel do nějakého krámku téměř hned po příchodu z práce, aby
mi paní prodavačka nerozrazila nos dveřmi, které právě zavírala a zamykala na
dva západy, než nakonec přidala cedulku zavřeno. Skutečnost je taková, že
Frenštát je klidný až moc – v pět hodin obchody zavřené, náměstí často
vylidněné. Věřím tomu, že radnice dělá vše pro kulturní vyžití svých obyvatel –
v tomhle vedení dělá víc, než by muselo, ale ani místní paní starostka
není supermanem. Tohle není kritika, zastupitelstvu jako občan některé věci
vytýkám, ale v některých jim skláním svůj respekt. S klidem tak
věřím, že Frenštát funguje správně a pro své občany přívětivě. Dokonce podle
toho, jak sleduji aktivitu hlavního orgánu města, věřím, že se v kdysi
hornickém městě budou dít porce zajímavých a přínosných změn.
 |
| Tichavský rybník kousek za Frenštátem pod Radhoštěm |
Ale teď zase zpátky
k jádru mého elaborátu ohledně přesunu z místa A do B. Však jsem
Čech, takže nechvalme politické zastoupení města, věnujme se mé osobě – to
samozřejmě říkám s nadsázkou. I když… Hned ze začátku jsem nabyl dojmu o
tom, jak se můj život zpomalil. Nevím, jestli je to jen falešná, s pravdou
nic nespolečná, myšlenka, ale v podstatě to byl i můj cíl, protože jsem
měl pocit, že jsem měl už delší dobu tendenci řešit více věcí najednou, což
není pro nikoho zdraví přínosné. Jak tak chápu, člověk by se neměl snažit
překročit své možnosti a dělat mnoho kroků současně. Vždyť i příroda funguje na
principu postupnosti a trpělivosti. Semínko také potřebuje mnoho energie a
času, aby z něj vyklíčila nádherná a vitální rostlina. Tak nějak to
vypadá, že Bůh zkrátka nechtěl, aby se jedinec pokoušel o zázraky. Pokud
neovládáme záležitosti my, ale ony nás, je asi něco špatně. Možná tohle mohou
být důvody ke změně. Na druhou stranu i změna může být cesta. My se chtěli
někam vydat, tak jsme to i udělali.
 |
| Není krásný? |
Teď už jsem v Brně. Rodina
se mi směje, že jsem Brňák, zdejší se mi zase hned po otevření pusy a vypuštění
prvního slova vysmívají, že jsem Ostravák. Občas na svých nových známých
zahlídnu cukající koutky, když řeknu nějaké slovo. Z toho pochopím, že mé
výrazy nejsou v brněnském slovníku.
 |
| I tohle je momentka z Frenštátu. Pes Rocky, který už nežije |
Změnil jsem sice adresu bydliště,
ale adresa těchto stránek bude nadále stejná. Navíc, pokud mě nemáte ještě
dost, můžete si přečíst nějakou z mých e-knih, ve kterých se objevuje
Frenštát pod Radhoštěm dost. Sám nechápu, ale lidé to stahují, takže číst se to
snad dá. Co je ještě méně uvěřitelné, někteří dokonce posílají penízky – jenom
teď musíte vědět, že většinu z nich utratím v Brně. Frenštátská
ekonomika bude po mém stěhování jistě trpět…
Žádné komentáře:
Okomentovat