Černobyl je pro svou historii a slepou povýšenost člověka
nad zákony fyziky místo nechvalně známé ve všech koutech planety. Černobyl je
místo, kde se před pár desítkami let zastavil čas. Ciferníky tamních hodin už
dlouhé roky ukazují stále tu samou hodnotu. Prádlo ještě visí na šňůrách,
učebnicemi ve školách listuje už jen průvan vstupující do temnotou pohlcených
budov, zrezivělé konstrukce hrají svou děsivě písklavou notu a sarkofág nedaleké
elektrárny bojuje se svým pokročilým důchodem i nepřízní počasí. To není noční
můra, jež by měla nahnat strach a husí kůži. Ani zdaleka ne. Tohle je Černobyl
– místo plné ponaučení i krásných momentů, byť vypadá tak strašidelně a
nebezpečně, druhá strana této mince odkrývá něco mnohem pozoruhodnějšího. Něco,
z čeho bychom se mohli ponaučit. A pokud ne, pak můžeme alespoň obdivovat
matičku přírodu za to, jak moc jsme ji nevěřili, že si toto místo vezme
s takovým nadšením.
Co mi návštěva
radioaktivní destinace dala?
Mnoho. Ale jedním slovem se to pochopitelně shrnout nedá.
Byl jsem tam se dvěma svými kamarády před pěti lety a myslím si, že každý si
přišel tak nějak na své, na něco, co každého obohatilo o nezvyklou zkušenost. U
mne je možná Pripjať více originální i v tom smyslu, že jsem nezažil
socialismus na vlastní kůži, a tak oblast, která se v té době zasekla,
byla pro nás všechny něčím naprosto jiným – známým, ale nevyzkoušeným. Nemluvím
tady jen o obrazech sovětských vůdců shromážděných v zaprášené místnosti
jakési budovy, o symbolikách dělnických elit, ale i tom, jak se v zóně
žilo před tím, než se stala územím minulých děsů a bolestí. Vyprávění o
Černobylu, o životě a práci v něm, nás vtáhlo do těch časů a my se na pár hodin
v našich myslích nastěhovali do města, které bylo tak nádherné a životem
podle všeho osobité. Jako kdybychom se nalodili na palubu Titanicu a věděli, co
nás při jeho plavbě čeká.
O průběhu cesty a exkurze jsem napsal několik na sebe
navazujících dílů – pro jejich přečtení stačí jen vytřídit si články se štítkem
Černobyl. Každý, kdo o takové cestě uvažuje, by si ale měl ujasnit, co od
takové návštěvy čeká. Ačkoliv se nejedná o destinaci z katalogů cestovních
kanceláří, nemělo by vám hrozit žádné riziko, pokud budete poslouchat instrukce
průvodce – ale chraň Bože, abych někomu garantoval sterilní bezpečnost v zóně
– nejsem jaderný fyzik, nejsem lékař – mohu tedy jen říct něco o své
zkušenosti. O tu se mohu podělit. Už v příštím díle se podíváme na
podrobnosti…
Doufám, že se vám článek líbil. Pokud ano a chtěli byste
více příspěvků na tohle téma, přidejte se do mých mouder na Facebooku nebo si
stáhněte nějakou z mých e-knih. Tím mě podpoříte.
Zde hovořím o svých zážitcích z výletu do Černobylu
a zóny se zvýšenou radiací. O bezpečnosti nebo nebezpečnosti návštěv Černobylu
polemizují mnohdy i sami jaderní fyzici. Já si nedovolím prohlašovat, že
návštěva Černobylu je naprosto bezpečná, proto nepovažujte mé články o těchto
exkurzích jako zlehčování nebo bagatelizování zdravotních rizik.
Žádné komentáře:
Okomentovat