Strach z Černobylu. Bojíte se ho navštívit? Kolik návštěva stojí a kde budete bydlet?

Už dlouho přemýšlíte nad výletem do oblasti Černobylu? S kamarády jsme se tam před několika lety vydali a ponořili se do neopsatelné atmosféry, v jejímž jádru byl kdysi zasazen strach a bezmoc. Pokud plánujete cestu, nechte se inspirovat tímto článkem, který navazuje na předchozí díl.

Z toho kolotoče nabíhá husí kůže

Radioaktivní ďáblice a její pohlazení

Agentura, se kterou jsme do Černobylu jeli (odkaz pod článkem), nás ujišťovala – na vyzvání i bez něj, že naše těla si z radiace políbené oblasti neodnesou žádné následky, budeme-li dbát určitých zásad (dlouhé rukávy a kalhoty – byť průvodce vypadal, že se jde opalovat, ničeho se nedotýkat, neobčerstvovat se na otevřeném prostranství, neolizovat chodník, atd.). Když jsem po návratu z Černobylu zmínil svému lékaři, že jsem navštívil místo, kde se před časem stala největší jaderná nehoda všech dob, i hned vykulil oči z nadšení, že má před sebou člověka vhodného pro malinký experiment a rozhodl se pro jisté testy – možná jen ze zvědavosti – pro začátek krevní obraz, pak otestování štítné žlázy. Mého doktora to zajímalo natolik, že chtěl malý kolotoč testů (zejména se zaměřením na štítnou žlázu) spustit znovu i po pár měsících, abych měl dostatek času „zmutovat.“ Pokud se živý organismus vystaví po nějakou dobu zvýšené radiaci, jeho buňky se začnou měnit. Každý toho pochopitelně může snést jiné množství, avšak existují definované úrovně záření, jež jsou pro zdraví i životu z obecného hlediska nebezpečné – takové už podle měření na turisticky zpřístupněných místech v Černobylu a okolo něj nejsou – avšak v okolí elektrárny jsou pořád vyšší než ve vašem křesle. Úplně bez rizika to tak patrně pro každého z nás být nemusí. Moje výsledky ale dopadly příznivě a ještě chvíli na svém blogu budu sypat z rukávu mnoho prázdných mouder. Podle lékaře se mé buňky rozhodně nesplašily. Tak si říkám, že mé občasné neřízené stravování – tu a tam ukojená chuť na Kung pao v obchodních centrech škodí mému zdraví asi podstatně více, než NĚJAKÝ Černobyl… Navíc jsem člověk, jemuž k onemocnění stačí vystavit se na patnáct vteřin do chladivého vánku.

Vypadá to pořád stejně

Na kolik vás vyjde exkurze

Samozřejmě záleží na více faktorech – například na tom, jakou agenturu si vyberete. Počítejme pouze s tím, že chcete jet legálním způsobem a chcete, aby za vás všechna povolení u ukrajinských úřadů vyřídila jiná strana – v tom případě je lepší oslovit agenturu. Také je důležité, co si od návštěvy slibujete. Dejme tomu, že chcete jednodenní zájezd (jde i dvoudenní, můžete zvolit i leteckou prohlídku, atd.). Občas tyto cesty zahrnují i výjezdy do města Slavutyč, které se stalo domovinou pro mnoho černobylských uprchlíků – a ti o svých zážitcích mnohdy chtějí mluvit.

Každopádně my cestovali s ukrajinskou agenturou. Měli jsme trochu strach, protože jsme museli za akci zaplatit dopředu – v roce 2012 nás zájezd vyšel na v přepočtu na hlavu na 3313 + dalších 107 spolkly (opět na člověka) bankovní poplatky za převod peněz do zahraničí. Nicméně v roce 2012, kdy jsem začal pravidelně jezdit na Ukrajinu, činil kurz dvě a půl až tři koruny za jednu ukrajinskou hřivnu. Je pravda, že se zájezd platí v dolarech, každopádně autobus agentury zcela jistě tankuje za hřivny a naprosto určitě se platí ve hřivnách i mnoho dalšího, co může částku za výlet ovlivnit.

Tento zájezd počítá s cestou z Kyjeva do Černobylu a následnou exkurzí v ruském a anglickém jazyce. V současné době námi zvolená agentura poskytuje jednodenní cesty do zóny za 88 až 115 dolarů, což je v přepočtu podle kurzu ČNB ke dni, kdy píšu tento článek (18. 8. 2017) mezi 1957 až 2558 korunami. Přijde mi trochu úsměvné, že český poskytovatel tuto cestu nabízí za 3140 KČ – rovněž s tím, že do Kyjeva se musíte dopravit sami a rovněž také s tím, že obě agentury mají naprosto totožný program exkurze i s jazykem výkladu (tedy ve vybraných až výjimečných termínech prý i v Češtině či Slovenštině – otázka je, jak často nastává ten vybraný termín a zda se za něj připlácí). Zajímavá náhoda, na jejímž základě doporučuji rozhodně ukrajinskou agenturu – nejen kvůli ceně a pocitu, že zde si chce někdo přivydělat na službách, které v reálu možná ani neposkytuje. Ušetřené peníze můžete propít v některé z líbezných kyjevských hospůdek. Některé bych klidně doporučil.

Elektrárna v celé své kráse

A kde budu bydlet?

Další věc je pochopitelně ubytování. Na Ukrajině je kromě několik non-stop barů poměrně vyhledávané ubytování v bytech (tzv. kvartýrách). Pronajmout si jeden takový, byť třeba jen na dvě noci, není žádný problém. Když jsme tam byli my, zaplatili jsme za pronájem třípokojového bytu dohromady okolo devíti tisíc a bylo to na jeden týden, pro tři lidi. Ve třech jsme se rozdělili po místnosti a nebyli jsme si tak věčně na očích. Navíc jsme měli stanoviště na prohlídnutí si krásného Kyjeva. To bylo ale v době, kdy ukrajinská ekonomika byla v podstatně lepší kondici a nemusela jako teď odkulhávat a pouštět své nemalé prostředky do armádních aparatur kvůli válce zejména s ruskými turisty přijíždějících v tankobusech a protiletadlovými rachejtlemi… Jak jsem nastínil tehdejší vysoký kurz hřivny (1 hřivna za 2,5 až 3 koruny), dnes je poměr téměř 1:1, nebo dokonce i pod jednu korunu za hřivnu. Na Ukrajině se sice zdražilo (nejen z dovozu), nicméně pro nás Čechy jsou tam i tak momentálně ceny docela příznivé – ironicky řečeno alespoň někde v Evropě…

Pronájem se dá sehnat před kyjevským vlakovým nádražím, kde především babičky papouškují magické slovo kvartýra (byt) – až vám to v hlavě utkví jako výstřely ze samopalu. K nalezení vhodného noclehu a seriózního pronajímatele je nejlepší mít kontakty přímo na místě – my to štěstí měli. Ať už tak či onak – takový Booking.com se nám poměrně rozmohl i po Kyjevu a na jeho stránkách jsem našel možnosti i okolo 500 KČ za noc, což je naprosto super na hlavní město. Takže babušky ze svých úst neúnavně střílející „kvartýra, kvartýra, kvartýra…“ bych raději vynechal.

Já vyzkoušel v Kyjevě za své návštěvy mnoho bytů a všechny byly jinak kvalitní – ať už s hygienou, ochotou majitele a spoustou dalších faktorů. Na to si samozřejmě musí dát každý pozor a mít při výběru i trochu štěstí. Další možností jsou hotely, ale ty byly za mých návštěv poměrně drahé, neboť jich v Kyjevě není nespočet na každém rohu – bohužel Ukrajina do turistického ruchu příliš prostředků nepustila dle mého soudu. Na téma ubytování bych každopádně mohl napsat samostatný článek. Mám zážitky jak s bytem s vířivkou, tak i se šváby… Co je trochu zavádějící a při výběru bytu matoucí, je vzhled domu, kde se byt nachází. Hodně krát jsem si myslel, když jsem narazil na otřesně vypadající stavbu s ještě méně vzhlednou společnou chodbou, že budu raději spát na lavičce v parku, avšak už při prvním pohledu v předsíni jsem na tyto úzkostné myšlenky zapomněl. Na Ukrajině platí jediné; neposuzuj byt podle domu…

Kak jechať v Kyjev?

Jak se dostat do Kyjeva a za kolik, to si zasluhuje jinou kapitolu – a některé už jsem i napsal – viz díl první nebo díl druhý. Do Kyjeva jsem jel doposud autem, letěl letadlem anebo odpočíval ve vlaku. Ještě bych to zkusil na kole, ale dosud jsem si nezodpověděl otázku, jestli by se na onen svět poroučelo kolo nebo já, takže tohle asi přenechám jiným… U mě by to byla škoda kola. Každopádně Černobyl za návštěvu stojí. Sám uvažuji u druhé cestě tam.

A zde jeagentura, kterou jsme otestovali.

Doufám, že se vám článek líbil. Pokud ano a chtěli byste více příspěvků na tohle téma, přidejte se do mých mouder na Facebooku nebo si stáhněte nějakou z mých e-knih. Tím mě podpoříte.

Zde hovořím o svých zážitcích z výletu do Černobylu a zóny se zvýšenou radiací. O bezpečnosti nebo nebezpečnosti návštěv Černobylu polemizují mnohdy i sami jaderní fyzici. Já si nedovolím prohlašovat, že návštěva Černobylu je naprosto bezpečná, proto nepovažujte mé články o těchto exkurzích jako zlehčování nebo bagatelizování zdravotních rizik.

Moje-knihy za dobrovolnou cenu. Stáhněte a jen když se Vám četba bude líbit, zaplatíte. Tohle je fér přístup, ne?

Přidejte se na můj Facebook stránku. Pomůžete mi tím s propagací