Zlatá naganská jízda se opakovat nebude, to je jisté. Hořká
to slova, když pohlédneme na povzbudivé výkony českých hokejistů na olympiádě
v Jižní Koreji. Z pěti zápasů jich vyhráli čtyři, finále bylo opravdu
blízko. Proti se postavila hladová sborná, na olympijské zlato slintající už 26
let. Ale ve vzduchu je stále cítit medaile. Bronz se naposledy houpal na krku
českých hokejistů v roce 2012 – po mistrovství světa, kde v duelu o něj
Češi za sebou nechali domácí Finsko. Pak jsme o stejně cenný kov hráli ještě
dvakrát – 2014 v Bělorusku a 2015 v České republice. V obou
případech to ale dopadlo stejně – v semifinále i v zápase o medaili -
střelecky z naší strany naprázdno. Tato noční můra nás po prohře
s Ruskem 0:3 v semifinále straší i teď pod olympijskými kruhy. Na
olympiádě v Turíně 2006 jsme se ale k bronzu přece jen prostříleli.
Než si rozebereme číselné hrátky nás i našeho sobotního soupeře z Kanady,
trochu se podívejme na naši hru.
Foto: www.iihf.com |
Tak dlouho se chodí pro vítězství, až se ucho utrhne
Aneb po bitvě je každý generál. Ve svém minulém článku jsem upozorňoval na naší chabost v přesilovkách. Před
zápasem s ruským výběrem jsme využili dvě početní výhody z jedenácti,
což se nerovnalo ani 19 %. Po porážce s Ruskem je to už jen 13,33 %.
Samozřejmě, náš poslední soupeř měl velice vysokou úspěšnost her
v oslabení, kterou si ještě vylepšil (před semifinále to bylo 93,75 %,
nyní už 95 %). Osobně si myslím, že naše hra v převaze byla
v posledním duelu lepší než obvykle, nicméně tam pořád byla jedna taková,
kde jsme se ke střele dostali až po 80 vteřinách, což je zkrátka příliš. Mnohdy
to bylo zbytečně překombinované, příliš promyšlené a nakonec prováhané. Duely o
bronz už ale takové často nebývají. V nich nerozhodují malé chyby ale
psychická odolnost.
Foto: www.iihf.com |
Kanada a bronz? Jdou jenom po zlatu
Už na mistrovství světa docela nevídaná statistika – když už
o něj javorové listy hrají, obvykle jim i uteče. Od roku 1993 o něj Kanada
válčila ryze na světových šampionátech pětkrát, z toho čtyřikrát se
z ledu poroučela bez medaile. V tom jediném případě, na MS 1995 ve
Švédsku, jej vyhrála zrovna proti Česku (4:1). Ale olympiáda, to je zkrátka
jiné kafé. Bronz to byl naposledy v Grenoblu 1968. V Naganu 1998 o
něj po vyřazení Českem v semifinále hrála s Finskem. Prohrála. Jedno
se z toho dá celkem klidně říci: „Zlato, nebo nic.“ Je ale těžko říci, jak
se současný zámořský výběr složený z evropských borců k boji o tento
kov postaví po psychické stránce. Nedá se příliš očekávat, že by naději na
medaili vypustil, jak se tomu může obvykle zdát. Chuť ukázat svým kolegům
z NHL, že i oni mají své kvality, bude určitě vysoká.
Samostatná Česká republika hrála ve své samostatné historii
o medaile na olympiádě pouze dvakrát a vždycky ji získala – v Turíně 2006
bronz a v japonském Naganu 1998 dokonce zlato. Jinak se ale jezdí domů už
po čtvrtfinále.
Javorové listy v útoku spíše jalové listy
V utkání o třetí místo se představí šestý a osmý tým
střelecké efektivity. Kanaďané v pěti zápasech vstřelili 15 branek,
k jejichž docílení potřebovali 171 pokusů. Jejich úspěšnost se
v procentech vyjádří číslem 8,77. Češi jsou na tom podobně; 149 střel a 12
branek, efektivita 8,05 %. V tomto jsou tyto dva celky relativně
vyrovnané.
Přesilové hry
Opět narazíme na tým, jehož početní převahy budí velký
respekt. Javorové listy si zahrály v početní výhodě 20x a vytěžily
z nich 7 gólů (úspěšnost 35 %), po Finsku jsou Kanaďané druzí nejlepší na
turnaji, Češi jsou pátí zespod (už zmíněných 13,33 %).
Foto: www.iihf.com |
Oslabení
Jen tři celky mají svou úspěšnost v oslabení lepší než
Češi (Rusko, USA a Švédsko). Jandačův výběr v 18 oslabeních inkasoval
pouhé dvě branky, navíc se soupeři nedostávají do permanentního uzavření
prostoru kolem Francouzovy klece. Kanada inkasovala 3x v 16 oslabeních.
Zde je český tým poměrně lepší, ale k čemu to, když kanadské a české
přesilovky jsou jako nebe a dudy…
Obrana
Defenzívy obou adeptů na bronz jsou celkem vyrovnané. Na
českou branku se obvykle valí více střel, ovšem úspěšnost jejich odvrácení je
v našem podání o něco lepší než na druhé straně. Efektivita kanadské
obrany, potažmo brankáře, je 92,38 %, české 92,62 %.
Vhazování
V čem Kanada velice dominuje, jsou vhazování. Esa jako O’Dell,
Roy nebo Vey jsou schopni puk získat ve zhruba 65 – 75 % případech.
Z našich hráčů je na tom nejlépe Tomáš Mertl, který v této statistice
se svými 63,83 % obsadil osmé místo.
Věřím, že podruhé na turnaji Kanadu porazíme a oslavíme
bronz. Vždyť k tomu vede cesta jen přes vítězný zápas, což se o „prohraném“
stříbru říci nedá…
Pozor – před mistrovstvím světa v ledním hokeji 2018 vyjde moje nová e-kniha zaměřená na statistické rozbory všech konaných turnajů. Nenechte si ujít. Jestli chcete být v obraze, sledujte můj blog nebo Matýskova moudra na Facebooku.
Žádné komentáře:
Okomentovat