Pohledy na statistiky letošního hokejového mistrovství světa
v Dánsku nás přivádí do matoucích situací, což dokázal i zápas skupiny A
mezi Ruskem a Českou republikou. Náš východní soupeř před svým klopýtnutím měl
na svém kontě po třech utkáních dvacet vstřelených branek, nula inkasovaných,
byl suverénní v přesilovkách, jeden z „TOP“ v oslabeních, měl logicky
i nejúspěšnějšího brankáře – když nedostal ani gól – ale, ale – tato data byla
tak nějak subjektivní, protože na rozdíl od Rusů, kteří zničili Francii,
Rakousko i Bělorusko; Češi body ztráceli se Slovenskem, Švédskem a Švýcarskem.
Rusko mi proti nám přišlo příliš sebejisté, a to tak, že hru českého týmu, dle
mého názoru, nemělo příliš přečtenou a doufalo, že Čechy někdo z ruských
es uklidí. Omyl.
 |
| Zdroj: www.iihf.com |
Po čtyřech odehraných zápasech má Jandačův výběr na svém
kontě už tři výhry v přesčasech, kolonka porážek zase značí prohru se
Švédskem. Výhra v základní hrací době zatím chybí, a proto jsme na pátém,
nepostupovém, místě, což se po duelech s Běloruskem, Francií a Rakouskem
může, ale nemusí změnit.
 |
| Zdroj: www.iihf.com |
Pokud je co vytknout z pozitiv českého týmu, pak je to
jednoznačně pohyb. Na tomto turnaji jsme ještě nenarazili na protivníka, na
kterého bychom rychlostně nestačili. Mám za to, že se to nestalo ani proti
Švédům, kteří poměrně rychle našemu výběru odskočili na pohodlný – ale pro sebe
už hlídaný – náskok, který udrželi. Střelecká efektivita našeho týmu značí
úspěšnost 11,67 %, což není zatím špatné při prohledu na celky, proti kterým
jsme tato čísla získali. Využití přesilových her je však kapitola sama pro
sebe: čtrnáct takových výhod, ale jen tři branky. Je zajímavé, že na prvních
pěti pozicích figurují ty největší hokejové velmoci (Rusko, Finsko, USA,
Švédsko a Kanada). Česko stojí až na deváté příčce…
Úspěšnost v oslabení je ještě menší než úspěch
v početních výhodách. Horší, než našich 62,5 % má jen Německo a Francie.
S Koreou jsme na tom stejně.
 |
| Zdroj: www.iihf.com |
I v mé knížce Řeččísel z hokejových MS píši, že na medaile si sahají obvykle jen týmy
s kvalitní obranou. S našimi 87,5 % v tuto chvíli nic
nenaznačuje, že bychom se o cenné kovy měli prát zrovna my. Avšak na zlepšení
obrany je ještě čas…
A naše slušnost je další disciplína, kterou bychom měli
pilovat. Proti Rusku to bylo významně lepší, nicméně se 48 minutami
v oslabení – tj. čtyři zápasy po šedesáti minutách hrajeme téměř co
čtvrtou minutu v oslabení, patříme mezi pět nejtrestanějších celků
turnaje. Když k tomu přičtete zoufalství v oslabení (ano proti Rusku
to bylo jiné kafé), je třeba o tom přemýšlet.
Co se mi na našem týmu ale líbí významně, je chuť obracet
zápasy, ve kterých neustále a jako první prohráváme. Příjezd Davidů Pastrňáka a
Krejčího z Bostonu přinesl do útočných řad potřebný impuls, který jsme od
prvního klání hledali. Češi jsou navíc nejnavštěvovanější celek šampionátu –
chodí na nás více lidí než na domácí Dány, což je zase příslib domácího
prostředí, které se v důležitých chvílích může projevit. Máme šance, je
třeba ale bojovat…
Žádné komentáře:
Okomentovat