Fanouškem na plný úvazek

               To už je rok, co se na nás hokejový smajlík usmíval. Místo očí dva puky a jeho ústa nahradila čepel hokejky. A to byl svátek. Nedaleko našich domovů se setkala hokejová elita. Svátek, který je pro nás tak významným, se slaví právě u nás. S kamarády jsme se rozhodli jet na zápas Čechů. Samozřejmě jsme chtěli zahajovací zápas, tj. proti Švédům, ale nepodařilo se. Server se hroutil a padal. Rezervní zápas s Kanadou byl taky velkým soustem. Až ve druhém kole jsme se k lupenům dostali. Opět stránky padaly a byly přetížené, když se druhá vlna dostala do prodeje. Řekli jsme si, že bude lepší se zaměřit na klání s papírově slabšími týmy a ty lepší prostě vzdát, že prioritou je přece vidět Česko; všichni se vrhnou na Švédsko a Kanadu, zatímco třeba Francie bude dostupnější. A taky se tak stalo. Na utkání s Kanadou a Švédskem to nešlo, my si volně kráčeli pro lístky Česko – Francie, a až silnější soupeři byli vyprodáni, vrhli se všichni na náš zápas. Jenomže my už byli v klidu. V pohodě. S lístky. Mnoho lidí se k lístkům nedostalo.

                A pak už následoval telefon: „Nemusíš odpovídat hned, ale je tam ještě čtvrtfinále. Jedno stojí dva a půl tisíce, ale musíme koupit dvě v balíčku, takže pět tisíc (tj. i odpolední zápas jiných týmů). Naši by tam měli postoupit, ale ani to není jisté,“ promlouval jsem do telefonu ke kamarádovi. On se zasmál a prohodil: „Dobře!“ A viděli jsme velké představení Jaromíra Jágra proti Finsku ve čtvrtfinále – jeho doteď poslední výhru v národním týmu. Jen to odpoledne se hrál zápas, který se rozhodl snad za minutu. Kanada nasázela Bělorusku devět gólů. Chtěli jsme lístky na Kanada – Bělorusko prodat, ale nikdo to nechtěl. Bohužel stejný nápad mělo několik tisíc Čechů a já nikdy neviděl tolik naštvaných diváků jdoucí na hokej, který je nezajímal a nelákal. Každému šlo o ten druhý mač – Česko – Finsko…
                Ale to je jedno. Já nesl do hospody dvěma kamarádům vstupenky na zápasy, které se měly hrát za více než půl roku. Už nevím, jestli to byla jedna obálka nebo dvě, ale vím, že to mělo hodnotu kolem deseti tisíc korun a já bych si raději nechal namlátit, než bych ty obálky pustil z rukou.
„Sedm tisíc korun?“ ptal se mne kde kdo, když jsem řekl, kolik jsem utratil za lístky na čtyři zápasy v Praze.
„No a co? Tebe láká dovolená u moře, mně zase bere hokej!“ odpovídal jsem jim. A taky jo. Slunit se u moře není nic pro mě. Za rok chci jet zas. Ať už pojedeme do Francie nebo Německa, chci u toho být.
„Pojedeš do Paříže jen kvůli hokeji?“ nechápe zas přítelkyně. Ne, nechápe to. Co na to více říct. Tohle je naše záležitost. Jsem fanouškem tohoto divného sportu, při kterém se umím odvázat. Některé frenštátské hospody o tom ví své. Tolik randálu umím dělat jen v květnu. Hokej prožívám, jinak si s hospodou moc netykám.
                Jsem do jisté míry fanatický, možná trochu blázen, ale nestydím se za to. Český hokej nám zůstal jako klenot, který se pořád ve světě ještě blýská a je z něj cítit respekt. Můžeme být různí, ale hokej nás často spojí – ať už chcete nebo ne.
„Zítra si napíšeme písemku, tak přijďte!“ řekla přísně naše učitelka Angličtiny v roce 2010. V Angličtině jsem byl tehdy na střední škole dobrý, ale s jejím plánem jsem měl trochu problém. Vždyť ráno jsme hráli zápas zimních olympijských her ve Vancouveru.
„Zítra tady nebudu. Hrajeme hokej. Budu se doma dívat,“ nehledal jsem výmluvu. Jen jsem čekal, co mi na to milá a hezká učitelka odpoví. Upřímně mi na tom moc nezáleželo. Já věděl, že na další hodinu nepřijdu, protože budu doma nalepený na televizi…
„Tak si to napíšeme ve čtvrtek!“ zareagovala… Ach, i ona měla pochopení.
                I tolik sešlostí jsem promeškal kvůli kruhovému nesmyslu, za kterým se všichni honí s hokejkami. Ano, je to nesmysl. Jsem do toho blázen a někdy to i přeháním, ale proč ne? Není to krásné, se jednou za čas něčemu plně odevzdat? Nikomu tím neubližuju. Nikdo tím netrpí. Jednou za rok se svět zastaví a životy se lehce točí kolem ledové plochy. A proč ne?


Chtěli byste mít přehled o českém národním týmu? Máte Facebook? Že ještě váháte https://www.facebook.com/hokejovarepre/
nebo například https://www.facebook.com/hokejovytym/