Tento článek je o ničem - nečtěte jej :-)

Vydechnout, všeho nechat a vrhnout se na víkend. A vlastně ten probíhá už několik hodin… Možná přemýšlíte, co budete volné dva dny dělat. Možná již víte, ale pokud tento článek čtete „za tepla,“ asi jste toho zrovna na dnešek moc nevymysleli. Tak Vás dejme tomu bude zajímat i něco mého… Jasně, třeba si to přečtete až po víkendu… Nevadí, stejně se rád vymluvím. Nikdo za mě mé pocity nesepíšete.

Pokud chcete najít nějaký smysl v následujícím čtení, asi byste měli kliknout na ten magický křížek v rohu obrazovky. Věřte mi, že tento článek nepojednává takřka o ničem a de-facto u něj budete ztrácet svůj čas. V posledních dnech poměrně usilovně pracuji na poslední etapě své nové knížky První poločas, která již prošla korekturou a já dělám poslední kosmetické úpravy. V této chvíli je více než zřejmé, že mého psaní se nasytíte, pokud si První poločas přečtete od první až k poslední větě. Nová knížka bude mít okolo 430 stránek. Kdybyste mi kdysi řekli, že napíšu něco tak dlouhého, asi bych se s Vámi odmítl bavit, protože bych Vás nepokládal za normální existenci. Ale stalo se. A nejste to Vy, kdo zde není zcela tak normální :). A kdybych byl jistý ředitel jisté televize, řekl bych Vám, že každá stránka bude akčnější než ta předchozí a že budete prosit o pokračování…

Sezení u skvělého Wordu jsem proložil nikdy neomrzajícím uklízením – to zkrátka baví každého, ne? Každičký růžek podlahy jsem vyčistil do výstavního stavu, v kuchyňské lince nezůstal ani krystalek soli či zrnko nějakého koření mimo určenou dózu. A vana? Bylo by Vám líto se v ní koupat, jak je bílá a lesklá – skoro jako v reklamě na Mr. Proper – ale vážně skoro, protože Vám lesk naší koupelny na rozdíl od té reklamní oči nevypálí. Určitě Vás teď napadá stav kuchyňského stolu… Sice jsem ho vyčistil, surově, tvrdě, pořádně a poctivě, ale na jedení na něm to není. Na jistých stránkách jsem četl, že v toaletní míse žije méně bakterií než právě na stole v kuchyni. No, takže volba, kde si prostřít sobotní oběd, je jasná nám všem, ne? Každopádně, jak jsem si po tak náročném generálním úklidu uvědomil, co je za datum, došlo mi, že brzy budu mít to štěstí a budu si to moci brzy zopakovat… Jaké štěstí, že?

A jinak počasí ve Frenštátě pod Radhoštěm je dnes skvělé, přímo na romantiku určené. Lehký vánek ohýbá mohutné větve stromů, překlápí popelnice a odnáší jejich obsah, kdo ví kam, a lidem se v chůzi proti němu rozplaskává obličej do všech stran, jako by je někdo tlačil na sklo. Když ke všemu otevřu například Instagram, vidím množství selfie fotek před zrcadlem s vyšpulenými rty. Ne že by mi to vadilo, je mi jedno, kdo se kde fotí, jak a s kým, ale abych šel s dobou, musel jsem taky jednu s kachním obličejem udělat (to přeháním)… To zrovna nedávno, když se volilo do krajských zastupitelstev. To víte, po dlouhé době na základní škole, kde člověk byl dříve za krále i za nulu v jednom… Nedivte se mi, tehdy tam nebyly ty toalety tak hezké jako teď…

Přeji Vám pěkný víkend : )

Jak podpořit mé psaní? Můžete mne sdílet – třeba se přidat do mé stránky na Facebooku, můžete si stáhnout mou knížku a zaplatit za ni tolik, kolik uznáte za vhodné, nebo třeba upustit nějakou korunku. Mám smělé plány, kterých budete součástí :-)