Prodej elektronických knih není vůbec jednoduchá záležitost. Do světa psaní jsem vstoupil s malou nadějí, že si mé e-knihy Nataša a První poločas najdou své čtenáře, kteří budou ostošest platit, stahovat a číst. Svým způsobem se dá říci, že se tato touha uskutečnila, ale pořadí toho jmenovaného se mi až tak nelíbilo. Po více jak roce jsem utnul svůj prodej skrze vydavatelství Mafra, abych si mohl vyšlápnout po vlastní, ne tolik probádané cestě dobrovolného prodeje, kterým bych posloupnost změnil a byl podstatně více v kontaktu se čtenářem samotným. Byl bych k sobě zlý, když bych tvrdil, že se můj záměr nepovedl a nedosáhl jsem svého.
 |
| Proč kupovat něco na slepo? Frenštátská ulička ponořena do mlhy |
Šuplík slouží na jiné věci
Tak především; z jakého důvodu bych měl své psaní odkládat do šuplíku? Ano, možná je tady racionální důvod, že četba není dostatečně kvalitní a poutavá na to, aby s ní někdo ztrácel čas, natož dokonce za tvorbu zaplatil. A dejme tomu, že o tvorbu se jedná, protože strávený čas formou kreativity prostě tvorbou je. Každopádně, má e-kniha Nataša, kterou vydala Mafra, byla zájemcům přístupná až po zaplacení. V tom jsem viděl problém…
 |
| Kup a přispěj |
Čtenář by měl být hýčkaný
Zájem o Natašu, mou první e-knihu, byl (a pořád je) velice slušný, byť si odpustím prezentaci nějakých čísel, nejsme v pořadu začínající větou: „Dobrou chuť pokud právě obědváte.“ Prodejci elektronické četby sice nabízejí obvykle desetinu knihy na zkoušku bez placení, což je rozhodně férové, já se ale chtěl pustit jiným směrem – zkusit dobrou vůli svých čtenářů. Na mých stránkách, kde nyní své e-knihy poskytuji ke stažení ( www.matson2.webnode.cz ), má každý čtenář ne tak obvyklou možnost – na zkoušku mu nedám 10% z knihy, ale knihu celou. Jediné, co pro stažení musí udělat, je vyplnění svého jména, příjmení a emailové adresy. Poté už stahuje – ZDARMA. A až si knihu přečte, má možnost zaplatit. Já doporučuji, kolik by měl každý za e-knihu poslat, nicméně je čistě na každém, kolik a zda vůbec něco pošle…
Inspirace pro druhé
Michal Kašpárek se svým Poznej Brno se před časem pustil do prodeje své e-knihy za dobrovolnou cenu, ale byla nutnost zaplatit před stažením. Sám autor sice popisuje, že i tohle šlo obejít, nicméně to nebylo z jeho strany povolené a on s tím nesouhlasil. Na Kašpárka jsem narazil, protože mi v hlavě dřímal takový nápad, ale však víte. Žijeme v pokročilé době, vymyslet něco, co už někdo před vámi neudělal, je těžké. Já si řekl, že zkusím vše ponechat na dobrovolné bázi; stáhni, čti, a jestli chceš, zaplať… Já o platbu prosím, ale nikoho k ní nenutím. V tom jsem od jeho koncepce odbočil. A nedávno jsem obdržel email o dvou spisovatelích, kteří už na svém kontě pár vydaných publikací mají, že chtějí tento druh šíření za dobrovolnou platbu zavádět také.
Systém funguje, pokud lidé cítí možnost volby
Co kdybych vám řekl, že e-knihu Nataša si za pouhé čtyři měsíce z mého blogu stáhl už téměř stejný počet lidí, jako za necelé dva roky přes prodejce, kteří šířili knihy od vydavatelství Mafra? Tempo zájmu roste podstatně rychleji. Pochopitelně je tu ale aspekt opačný, pokud jde o placení – ochota někoho platit za něco, co může být zdarma, je dramaticky rozdílná, přesto jedinci, kteří zaplatí, jsou štědří. A pocit, že si někdo stáhne něco, co jste napsali, přečte si to a něco málo vám pošle, je nádherný. Krásná to odměna.
Chtěl bych vás touto cestou pozvat k mým e-knihám. Stahujte, čtěte, a plaťte, jestli se vám bude četba líbit. Já vám pak poděkuji za krásný pocit, kterým jste mě obdarovali : )
Žádné komentáře:
Okomentovat