Matýskova moudra: Řeč čísel MS 2019 – Česko jako ochránce zlatého hattricku myslí znovu na medaile

Troufám si říci, že na český tým čeká jeden z nejtěžších turnajů posledních let. Za prvé – na medaili jsme si nesáhli už šest akcí (naposledy ve Finsku a Švédsku 2012), což je absolutní rekord. Tak dlouho se totiž na kov nikdy nečekalo – a je trochu zajímavé, že každé podobné (i když podstatně kratší) období „sucha“ předcházelo zlatému nástupu. Za druhé – prostředí bude hodně domácí, přesto úplně doma Češi nebudou. Za třetí – v ohrožení je i jedinečnost v podobě zlatého hattricku. Možná na to sice hráči ani trenéři bezprostředně nemyslí, ale jistě si na to vzpomenou, pokud půjdou proti Švédům v bojích o medaile. Třeba podotknout, že jedinečnost vítězství zlatých medailí třikrát v řadě jsme si už dvakrát obhájili v přímých soubojích ve finále; v roce 2005 v Rakousku jsme zastavili Kanadu, o pět let později zase na hattrick našlápnuté Rusy.

Tak a teď vážně. Poslední dva turnaje nebyly dobré, co si budeme vykládat. Dvakrát sedmé místo po sobě. Rok před tím v Rusku i přes sympatické výkony místo páté a 2014 a 2015 doma dokonce dvakrát čtvrté místo. Co nám kromě gólů v semifinále a bojích o bronz tedy chybí?

Je toho více a spíše to dokazuje obecný propad než výjimečné výsledky. V Dánsku 2018 patřila naše obrana i útok k tomu horšímu. Dokázali jsme tam sice vstřelit 3,63 branek na zápas, ale taky jsme jich 2,23 za zápas inkasovali. Takové průměry však nejsou v kontrastu let minulých až tak pozitivní, jiné týmy jsou prostě lepší často v obojím. Nedaří se nám ani přesilové hry; úspěšnost 22,58% je málo. Léta předchozí mezi lety 2014 a 2017 (postupně); 17,39%, 22,5%, 14,29% a 25,93%. Pozitivní ale je, že v Dánsku jsme se spolu s Finy dělili o šesté místo v průměru strávených minut na trestné lavici (8,25).

Předpokládám, že Češi budou na Slovensku hnáni do útoku. Je ale naprosto jasné, že bez dobré obrany to rozhodně nepůjde. Třeba budeme hrát podobně hezký hokej, jako na posledním slovenském šampionátu v roce 2011. Tam jsme měli třetí nejlepší obranu ze všech (94,12%) a těsně jsme v této disciplíně skončili za Švýcary (94,15%) a Finy (94,26%). Na Slovensku jsme tehdy měli i nejefektivnější útok; 12,41% našich střeleckých pokusů skončilo gólem – na každý jsme potřebovali lehce přes osm střel a průměr gólů jsme měli čtyři na utkání. A panečku, ta hra… Snad se vrátíme zpět mezi elitu. Pokud ne na Slovensku, kde jinde by to mělo klapnout?